Trocha historie

„Tam, kde se potok Kirnitzschbach spojuje s majestátně plynoucím Labem, kde jsou skalní kužely stále hrozivější a rozeklanější, rozprostřené v údolí a na svazích hor leží krásné městečko Bad Schandau, srdce Saského Švýcarska.“

Místní občan Johann Christian Häntzschel, který v roce 1730 zakoupil louky podél toku Kirnitzsch, přeložil tok pramene „rotes Flößgen“, neboť chtěl vysušit bažinu. Přitom si všiml zápachu a chuti vyvěrající vody, což ho přimělo k tomu, aby ji zaslal úřednímu fyzikovi v Pirně. Ten objevil vynikající účinky tohoto pramene a začal jej předepisovat svým pacientům. Nato byla zmíněná voda od roku 1750 využívána ke koupelím. Do oblasti Labských pískovců přicházelo stále více lidí, což místního kupce Samuela Gottfrieda Heringa přimělo k tomu, aby u pramene v roce 1799 zřídil tak zvaný „lázeňský dům“. V jeho kuchyni byla voda z pramene pro hosty ohřívána a dřevěnými rourami vedena do nádrže. Již v té době mělo získávání zákazníků svůj význam a tak se stalo, že do Schandau přijíždělo stále více lidí. S rozvojem paroplavby a zprovoznění železniční trati počet návštěvníků opět skokově narostl. Od roku 1803 dodnes měnil lázeňský dům neustále majitele nebo byl renovován. Tak tomu bylo i v letech 1920 až 1922, kdy došlo ke kompletní rekonstrukci a obnově foyer a haly s kašnou. Během těchto stavebních prací zasadil malíř prof. Sascha Schneider z Drážďan v hale s kašnou do skleněné mozaiky monumentální obraz, který se dochoval dodnes. V tomto roce získalo Schandau také svůj úřední titul „lázně“. Od roku 1936 smí město používat označení „lázně s nabídkou Kneippovy vodoléčby“. Saské noviny Elbzeitung k tomu v sobotu, 2. května 1936 napsaly: „Krásná idylická poloha našich lázní ve dvou říčních údolích nám podle znalců poskytuje záruku toho, že dokážeme dostát všem požadavkům kladeným spolkem pro Kneippovu vodoléčbu Kneipp-Bewegung Deutschland e.V.

Ve zmatečním období druhé světové války a poválečné doby bylo lázeňské zařízení v Bad Schandau využíváno k jiným účelům, sloužilo například jako pomocná nemocnice, zadržovací tábor pro přesídlence nebo místo, kde probíhalo vzdělávání soudců. Od roku 1962 je zařízení majetkem státního zdravotnictví.
S pádem Berlínské zdi se změnily také modality lázeňského domu, který převzala do správy obec. 24. dubna 1993 byla v Bad Schandau otevřena klinika Kirnitzschtalklinik zabývající se ortopedií a vnitřním lékařstvím, která od doby svého založení pomohla k uzdravení již celé řadě pacientů.